Před pár lety se z dálných končin Východu usadila v Evropě značka Zidoo, výrobce solidních a přitom dostupných multimediálních přehrávačů. Po nějaké chvíli – celkem překvapivě – zpod jejich křídel vyvstala další značka a sice EverSolo, která nadchla svým racionálně pojatým a skvěle fungujícím DMP-A6. Po nějaké chvíli následoval vylepšený DMP-A6 Master Edition a „krok stranou“ v podobě všestrannějšího, ale zvukově záměrně mimo neutrál laděného DMP-A8. A nyní je tu (momentální?) vrchol v podobě modelu DMP-A10.
Protože svou cenou atakuje zlomových 100 000,- Kč, je vidět, že si výrobce dal záležet nejen na vnitřku, ale také na zevnějšku. Přístroj je skutečně pěkný, byť trochu ornamentální, jak je na Dálném Východě zvykem. Šasi zaujme ostrými zlomy hran, stejně jako tloušťkou použitých profilů nebo kvalitou zpracování. Či třeba masivními chladiči po stranách, které u zdrojových komponentů nejsou zrovna obvyklé.
Do předního panelu je integrovaný známý barevný dotykový displej (tentokrát s úhlopříčkou 6,5“) s praktickým rozložením, nalevo od něj pod logem decentní mistička spínacího tlačítka a vpravo originální „matka“, sloužící jako regulace hlasitosti a vůbec ovládací prvek. Malý druhý displej s informací o hlasitosti a navoleném vstupu je milý detail, tím víc, že si grafiku můžete přizpůsobit. Patřičně ceně už vypadá i dálkové ovládání.
Také provedení a organizace zadního panelu zavání skoro až high-endovými sférami. Konektivita je věru dostačující , jasně to ukazuje, že DMP-A10 je streamer / D/A převodník / předzesilovač v jednom šasi a žádná jeho stránka nebyla odsunuta do pozadí na úkor jiné.
Sestava analogových výstupů zahrnuje XLR i RCA formu, doplněnou ještě o cinchový výstup zvlášť pro pravý a levý subwoofer. Jsou zde celkem tři linkové analogové vstupy a pak plejáda těch digitálních – tři anténky zprostředkovávají Bluetooth 5.0 a Wi-Fi spojení (to využívá dvě z nich), do pevné sítě vede cesta přes ethernetovou zásuvku a optickou SFP podobu. Dva USB porty připojí datové paměti, další v bloku výstupů ale zvládne fungovat i jako digitální výstup pro externí DAC. Jako bonus můžete brát možnost připojení externí USB CD mechaniky, z které umí DMP-A10 nejen přehrávat, ale také s vlastním korekčním mechanismem ripovat disky. Data se ukládají do vnitřní paměti, rozšiřitelné SSD moduly M.2 NVMe (vejdou se dva až 4 TB disky).
Digitální data mohou do DMP-A10 vstoupit i přes dvojici koaxiálních a pár optických konektorů, též i přes HDMI ARC nebo USB port z počítače – ten se pyšní stejně jako výstup poctivou elektrickou izolací řešením iCoupler. V podstatě přijímá data do oddělené části a následně je znovu synchronizuje pro dosažení přesnosti a minimalizaci šumu.
I uvnitř najdete množství pečlivě provedených detailů, tak jako zvenku. Jednotlivé desky plošných spojů s logickými funkčními celky jsou od sebe elektricky izolované pro maximální potlačení jakéhokoliv šumu. Případné „zářící“ komponenty jsou skryty za stíněním.
V rámci přesnosti jsou tu dva stíněné vysokorychlostní oscilátory s teplotní kompenzací OCXO – jeden pro takt 49,152 MHz, druhý pro 45,184 MHz. Oboje „hodiny“ pochází z vlastních vývojových i výrobních kapacit firmy, o to je to působivější. Jitter se drží pod úrovní 50 femtosekund – to jsme někde na úrovni ultra drahých top modelů Esoteric, MSB nebo dCS.
Smysl pro až nepraktické detaily podtrhuje třeba i použití postříbřených měděných kabelů, tvořených vodičem z jediného měděného krystalu – ty spojují konektory s obvodovými deskami. Racionálnější je zvolené dvojitého napájecího řešení na bázi dvou zapouzdřených toroidních transformátorů pro digitální a analogovou část přístroje.
Silnou stránkou přístroje je centrální DSP, které slouží nejen k aplikaci digitálních filtrů, případně všemožných ekvalizačních křivek, které si nastavíte, ale pracuje volitelně se všemi signály. Například chcete DMP-A10 použít jen jako transport, přesto na digitálních výstupech můžete aplikovat ony korekce dle libosti. Totéž platí i pro vstupy analogové – v případě potřeby projdou digitalizací a aplikuje se na ně jakákoliv vámi vytoužená korekce. Veškeré volby tohoto typu jsou v moci uživatele a funkce si tak přizpůsobíte skutečně neuvěřitelně podrobně.
Když mluvíme o korekcích, těžko opomenout integrovaný systém kalibrace akustiky. V EverSolo o něm vlastně moc nemluví, jde ale o jejich proprietární řešení. Připojíte mikrofon dle své volby (například populární UMIK nebo ale klidně i jen ten v mobilním zařízení) a postupujete dle průvodce v aplikaci. Mikrofon můžete zapojit jak do telefonu / tabletu, tak přímo do DMP-A10, objeví se v aplikaci bezproblémově k použití. První je stanovení referenční hlasitosti, pak oddělené měření levého a pravého kanálu, načež se ukáže naměřená křivka. Posléze už můžete nechat vzniknout korekčnímu profilu na základě těchto získaných hodnot. Co přesně vlastně berou v potaz, zda jen frekvenční odezvu, nebo i časovou doménu atd., to známo není, ukládají se však jako FIR filtry. Můžete dále volit míru vyhlazení křivek (standard je 1/12 oktávy) a cílový tvar – plochý či dle nějakých preferenčních křivek atd. Rozdíl před / po není takový jako u systémů typu Dirac Live nebo nejpokročilejších řešení z A/V systémů, přesto slyšet je (přesnější, čistší, jasněji konturovaný zvuk…).
Součástí DMP-A10 je plně symetrický modul analogového předzesilovač s R-2R regulací hlasitosti, čili sítí přesně nastavených odporů a relátek, jejichž kombinací dosahujete potřebné úrovně. Tak jako u nižších modelů se zde využívá německých kondenzátorů WIMA, amerických operačních zesilovačů Texas Instruments OPA1612 nebo japonských kondenzátorů NICHICON a povrchově montovaných součástek Murata stejné provenience.
Celý systém běží na osvědčené, citelně modifikované platformě Android, kde se používá vlastní firemní řešení EverSolo Original Sampling-rate Audio Engine, což je fakticky způsob, kterým se obchází případně limitace systému při práci s vyššími rozlišeními. Dostatečný výkon i pro vysoká rozlišení přes USB či další digitální vstupy zajišťuje procesor XMOS XU 316 nebo 4GB DDR4 operační paměti, následný D/A převod má na starosti nejmodernější DAC ESS Technology ES9039PRO s architekturou HyperStream IV. Přísun dat po Bluetooth zajišťuje čip Qualcomm QCC5125.
Přístroj zvládá servírovat hudbu z TIDAL, Qobuz, Highresaudio, Amazon Music, Deezer, Radio Paradise, TuneIn, Apple Music nebo lokálních UPnP a DLNA zdrojů. Má však i certifikaci Roon Ready nebo TIDAL Connect, těžko najít způsob, kterým byste se nepřipojili. Maximální kvalita zpracovávaného signálu je 32 bit / 768 kHz u PCM a DSD512 v nativní formě.
DMP-A10 nabízí linearitu v audio pásmu s tolerancí +/- 0,15 dB, dynamický rozsah přes 130 dB, odstup signálu a šumu taktéž přes 130 dB a THD+N pod 0,000078% (chcete-li -122 dB). Separace kanálů je lepší než -123 dB. To jsou reálně extrémní hodnoty, ještě nedávno těžko představitelné v jakékoliv kategorii přístrojů, natož u jednoho ve třídě do 100 tisíc.
Šasi má šířku 43 cm, hloubku 31 cm a výšku 11,7 cm, váha se pohybuje kolem 10 kg.
EverSolo DMP-A10 jsme poslouchali nejvíc v rámci hlavní redakční sestavy – jako čistý streamer / DAC, ale i jako centrální komponent regulující hlasitost. Střídal se na daných pozicích v rámci systému s Métronome DSC, Norma Revo SC-2 LN a Norma Revo PA 160 MR. Zvuk proudil z KEF Blade One Meta. Napájel IsoTek V5 Sigmas a mix kabelů zahrnoval KrautWire Super Symetric, Nordost Heimdall 2 a Nordost Valhalla 2. Prvních pár dní provozu ale strávil DMP-A10 s Musical Fidelity M8xi a Fyne Audio F1-5 namísto Bluesound NODE (Gen 4). Zbytek komponentů, podložek a dalších drobností najdete v pravém sloupci -->.
Nejprve jsme na pár dní zcela z krabice nový přehrávač postavili na M8xi, kde sloužil čistě jako streamer / DAC – v porovnání s NODE (Gen 4) šlo o zcela odlišnou kategorii a i na malých Fyne Audio F1-5 najednou přibyl bas (spíše definice nežli objem a váha), byly mnohem čitelnější při nízkých hlasitostech a šlo až o fascinující zážitek, potvrzující, že zdroj signálu by měl být primárním zájmem při konstrukci aparátu.
Následoval přesun do hlavního systému v roli streameru a poté role kompletního zdroje a řídícího prvku. Právě v druhé jmenované je DMP-A10 nejlepší. Při plné linkové úrovni není z nějakého důvodu výstup tak působivý jako když používáte všechny možnosti.
Funkce automatické kalibrace akustiky pak nebyla špatná, byť rozdíl není úplně dramatický. Jak na malé, tak velké sestavě ale cítíte, že dojde k vyrovnání kanálů, usazení centra stereo báze poctivě doprostřed a k jakési reorganizaci též v předozadní ose. Budete-li cílit na profil „Flat“, možná je ve finále výsledek trochu méně působivý, než by mohl být – skutečně čistý a věrný, ale subjektivně hodně usazený, byť lépe organizovaný. Profil „BK“ lehce přidá basy a maličko ubere výšky, což je lehce líbivější. Nicméně pokud nepotřebujete, tak možná není nutné ani kalibraci používat. Přesto má objektivní přínos směrem k věrnosti a transparentnosti.
Kontrabas Roba Wassermana v „Ballad of the Runaway Horse“ („Duets“ | 1988 | UMG Recordings | 00011105971225) zazníval s až překvapující jistotou, definice jednotlivých brnknutí je naprosto nenásilná a samozřejmá, možná ne tak tučná co do váhy jako DSC, ale přesahující zcela jistě i nemalou stotisícovou úroveň. V roli čistého zdroje jde o uvolněně vykreslující přístroj, byť vlastně trochu poklidnější. Ve chvíli, kdy DMP-A10 nahradil i předzesilovač ale došlo k neobvyklé situaci, kdy hudba získala větší drajv a hlavně impozantní konkrétnost. Stále to není objem, váha a saturace DSC, jenže za x-krát nižší cenu se DMP-A10 odvažuje k fenomenální zábavnosti. Výtečnou artikulaci doprovázel pečlivější, fyzičtější puls tónů, než skrze předzesilovač SC-2 LN. Bylo to skvělé a vlastně až šokující.
Hlas Jesse Marchanta v „Stay on Your Knees“ z jeho eponymního alba (2014 | No Other Records | NOT01) se linul s hladkou čistotou, nadhledem a snadnou srozumitelností, výrazně zavánějící skutečným high-endem. Na rozdíl od mnoha jiných famózně měřících „východních“ produktů nezapomíná EverSolo i na muzikální složku, není tu žádná technicisnost a všechno plyne v harmonickém celku, velmi poctivě naplněném i velice jemnými odstíny. A opět, svěřte DMP-A10 i roli předzesilovače – v tu chvíli jako když přístroj poskočí ještě o jednu příčku výš a zvuk chytne krásnou živost, středy se posunou ještě víc kupředu a hlas začíná být až hmatatelný, s naprostou pohodou dávkuje energii a má dotek opravdového života.
S plnou linkovou úrovní hrály činely v „Jubilee Street“ australského barda Nicka Cavea („Push the Sky Away“ | 2012 | Bad Seeds | BS001CD) s jistou zemitostí. Ne úplně cinkavé nebo výrazné, zastoupené o něco méně než u DSC, ale čisté, ve své poklidnosti vlastně velmi zřetelné a výtečně navázané na zbytek rozsahu. Bez ohledu na nastavenou hlasitost není na kovu žádná hrana nebo agresivita a poslechově je to příjemné, přitom velice autentické. Nicméně znovu je cítit, že v roli předzesilovač + DACu + streameru funguje DMP-A10 nejlépe. Kov je o nemalý kus znělejší, jasnější, vlastně naprosto super. Každý dopad paličky je přirozeně zaostřený, nepřehnaný, leč jistý a dospělý. To poznáte na délce dozvuků a tom, jak snadno lze i nijak prominentní vysoké tóny lokalizovat a užívat si jejich bohatou texturu. Za sto tisíc při tolika funkcích? Opět šokující…
Největší rozdíl mezi formou čistého streameru a streameru + předzesilovače jsme cítili v dynamice, což může být i základ pro ostatní vnímané rozdíly. Kytara a španělsky vášnivé pleskání dlaní Vicente Amiga v „Puente de los Orfebres“ („Memoria de los Sentidos“ | 2017 | SONY | 886446085975) bylo už v linkovém režimu působivě živé a intenzivní, přesto v něm byl jakýsi dotek něžnosti. Kytarové struny nicméně zní rychle a drnkavě, mají ten žádoucí kovový tón, jen na okrajích je cítit jistá lehoučká „laskavost“ – ale to hodnotíme měřítky high-endu, ne optikou „do sta“. Jenže když přepnete na vlastní interní regulaci hlasitosti a svěříte DMP-A10 všechny možné role, zvuk zase rozkvete. Bůhví čím to vlastně je, ale je to tak. Stále to není o nějaké primární masitosti, velikosti a bohatosti (byť všeho je za „100k“ i tak dost), ale hlavně o svižné, nezpomalené reakci, o impulsu a kontrole. Dynamika ve smyslu výbušnosti je tu parádní a nemáte-li nazbyt pár set tisíc, tohle je absolutní etalon možného.
„All My Friends“ amerického folk / rock / soulového zpěváka a skladatele Amose Lee („Amos Lee“ | 2005 | Blue Note | 00724359735054) je možná trochu volně se převalující hudba, ale plná drobných, moc hezky nahraných detailů. Hrajete-li na plnou úroveň, DMP-A10 jim bez okázalosti nastaví místo a ohraničí je, takže reprodukce je famózně přehledná, organizovaná, možná v absolutním kontextu trošičku hladká, ale působivě konkrétní i tak. Zejména střední pásmo se jeví otevřené a jasné, má to punc muzikální harmoničnosti. DMP-A10 hraje vysokou ligu hlavně v tom, jak snadno vám předestírá propojený obraz, v němž je vlastně autentická jiskra života, ne jen souhrn reprodukovaných informací. Ještě víc drobností však vyniklo, když byl streamer připojený přímo na koncové stupně. Hudba zní plasticky a dospěle, možná o něco menší a ne tak výrazná jako u DSC, ale s ohledem na cenu? Fantastické… Ten klid, ten nadhled, ta přítomná reminiscence fyzické přítomnosti nástrojů i zpěváka, z toho jde „za sto“ mráz po zádech.
Dvojice středně mladých severských jazzmanů Svaneborg Kardbyb a jejich „Fragt“ („Over Tage“ | 2023 | Gondwana Records | 395068) byla skrze DMP-A10 do prostoru transportována ve vyzývající formě, jen vstoupit do studia. Není to patrné na první dobrou, nejde o takový ten holograficky monitorový zvuk, přesto má skvělý pořádek a tóny se vrství, leč nepřekrývají. Prostorné a volné jsou adjektiva, která se k tomu nejvíc hodí. Opět lze říct, že když minimalizujete počet prvků mezi streamerem a reprosoustavami, tak zvuk nějakým způsobem rozkvete. Přehled je jasný a samozřejmý na pravolevé i předozadní ose, objekty ve scéně mají plasticitu a pocit skutečné přítomnosti. EverSolo to nepřehání s velikostí, obecně se vyhýbá efektům – všeho je akorát a hudba je živá, vzdušná, luxusně prokreslená a zřetelná, aniž by se zdála mechanická. Wow.
Rytmická, houpavá „Que Sera Sera“ od Pixies („You’re So Impatient“ | 2024 | Warner Music | 4099964058789) prostorem doslova proplouvala. Dost informativní, soustředěná, nenásilná i v roli čistého zdroje signálu, jakožto předzesilovač však DMP-A10 v kombinaci s ostatními funkcemi přidává fluidnost, takovou bohatou, barevnou a velmi muzikální. Neřešíte vlevo vpravo, nechce se vám sledovat detaily, ale jen volit další a další skladbu, z níž není „pracovně“ nutno řešit první minutu, ale chcete si ji opravdu poslechnout. Ve své poklidné samozřejmosti působí EverSolo vyzrále a komplexně, přitom nejde o technickou brilanci, ale o emoci. O mnoho hlubokých emocí a zážitků.
Přestože EverSolo má vlastně u všech svých výrobků lákavou „hodnotu“, tedy takové to cosi, co krom objektivní přesnosti a čistoty přináší radost z poslechu, DMP-A10 se vymyká i těmto měřítkům. Pod zajímavou industriální podobu se skrývá naprosto úžasné množství funkcí a možností, funkčně i zvukově si můžete přístroj vyladit dle svých potřeb a preferencí, nebo ho nechat prostě být tak, jak přišel v krabici – oboje má svoje kouzlo, to druhé vlastně možná o špetku větší, nemáte-li urgentní potřebu kompenzovat nějaký nedostatek své sestavy a/nebo místnosti. Hlavní ale je fakt, že použijete-li DMP-A10 jako skutečný středobod své sestavy, kdy může muziku jednak streamovat, jednak regulovat její hlasitost a nakonec ještě přepínat vstupy, funguje tento přístroj úplně nejlépe. Bůh ví, čím to je, ale krom famózních technických parametrů tu najdete i úžasnou dávku muzikálnosti a dospělosti, dalece přesahující i ne úplně malá očekávání, pojící se s cenovou relací i firemními úspěchy. EverSolo DMP-A10 je úžasný, naprosto fantastický high-endový středobod sestavy, skutečně tlukoucí, živoucí srdce a mozek – hudba zní dospěle a je to už úroveň, s kterou lze i při vysokých nárocích dobře žít. V poměru cena / výkon jde pak o přístroj unikátní, ve finále asi ještě lákavější, než základní model DMP-A6. Excelentní, naprosto excelentní…