Dánští Dynaudio začali vyrábět reprosoustavy roku 1977 v malém městečku Skanderborg, kde kolem původní skromné budovy vyrostly během následujících dekád další, další a další a dnes je komplex Dynaudio jedním z technologicky nejpokročilejších míst, která se věnují výrobě měničů a reprosoustav a navíc vše zůstává - a to klobouk dolů - Made in Denmark.
Platí to i pro novou sérii Evoke, zařazenou na pozici takového lepšího středu firemní nabídky.
Řadě Evoke vládne středně velký, "klasické Dynaudio" evokující sloupek, označený padesátkou. Celá řada je od pohledu skutečně postavená podle firemního rukopisu, výrobce říká, že jde o univerzální ozvučení pro každou místnost (krom opravdu malé, ale to je s ohledem na velikost logické) i příležitost. A navíc si prý půjčuje do značné míry know how z nejvyšších modelů.
Evoke 50 jsou jednoduše a seversky čistě střižené sloupky, jasně podtrhující firemní styl posledních let. Čisté pravé úhly ozvučnice zjemňují zaoblené vertikální hrany a obzvláště ve světlé dýze "Blond Wood" vypadají reprosoustavy náramně, stejně jako jsou už (logicky) velmi pěkně vyrobené. Štíhlé skříně jsou pak posazeny na diagonálně vyčuhujících nožkách, které vizuálně neruší (stejně jako nepřítomnost viditelných šroubů kupříkladu) a přitom zajistí kýženou stabilitu.
Ozvučnice jsou pak vyrobeny z klasických MDF profilů, váží 26,9 kg a to při výšce 116,2 cm, šířce 21,5 cm a hloubce 30,7 cm (bez nožiček), což už značí pěkný kus reprosoustavy.
V horní části přední stěny mají Evoke 50 klasicky působící kopulku tweeteru, jehož planžetu překrývá kousíček koše středotónového kónusu a pod nimi jsou s lehkým odstupem dva identické basové kónusy - všechny reproduktory mají vzhled, který okamžitě přiřadíte právě k této dánské značce.
Zadní stěna pak hostí v dolní části mohutný bassreflexový otvor s lehce klenutým vyústěním klasicky plastikového nátrubku, o kousek níže je vanička s jediným párem lehce vzhůru natočených moc pěkných reproterminálů.
O nejvyšší tóny se stará tkaná měkká kopulka o průměru 2,8 cm, odvozená z té vyvinuté pro výroční model Special Forty a novou řadu Confidence. Nový měnič nese název Cerotar. V magnetickém systému jsou ferritové magnety s přídavkem stroncia pro co nejvyšší citlivost, na povrchu kopulky zase pečlivě nanesená vrstvička lakování. Za membránou se nachází Hexis, technologií 3D tisku vyrobený prvek, který díky svému tvaru a částečné prostupnosti rozbíjí energii ze zadní stěny membrány a minimalizuje nežádoucí rezonance.
Ze série Contour je pak odvozený středotónový kónus o průměru 15 cm - Dynaudio používá výhradně materiál MSP (jde o polymer s příměsí hořčíku) a podle designu s "průřezy" kolem středové části jasně identifikujete styl firmy. Jenže pod obdobně vyhlížející membránou mohou být desítky různých kombinací technologií. Konkrétně zde je tloušťka membrány jen 0,4 mm, magnetický systém využívá velkých neodymových bloků a cívka z hliníkového drátu je navinuta na základu ze skleněných vláken.
Nejhlubším tónům slouží dvojice souběžně pracujících wooferů Esotec+ - na pohled jde o zvětšený středotónový reproduktor, ale to je proto, že i zde je klasicky použitá MSP membrána, byť tentokráte v průměru 18 cm. Aby ale optimálně zvládala zátěž basového spektra, závěs má tvar poloviny oválu (a ne kruhu, jak je obvyklé). V pohonné části jsou opět keramické ferritové magnety s příměsí stroncia, cívka je tentokrát navinuta mědí a má průměr 5,2 cm.
Evoke 50 jsou koncipovány jako třípásmové, výhybka třetího a druhého řádu má nastavené přechodové body na 430 a 3 500 Hz. Výrobce udává v toleranci +/- 3 dB odezvu mezi 35 a 23 000 Hz, u jmenovité impedance najdete hodnotu 4 ohm (s tím, že je tu přiznaný propad až na 3 ohmy) a u charakteristické citlivosti lehce nadstandardních 87 dB / 2,83 V / m.
Dynaudio Evoke 50 jsme měli možnost poslouchat přímo ve Skanderborgu, kde jim ve velkém prostoru poslechové místnosti s jen lehkými akustickými úpravami (konkrétně pár instalovanými závěsy, pár absorpčními panely a difúzním stropem), přibližujícími tak podmínky reálnému obýváku, dělala společnost řada komponentů kanadských Moon - zdrojem byl převodník 780D a také Bluesound Node 2, předzesilovač 850P pak řídil dva monobloky 880M. Všechno bylo propojeno druhou nejvyšší řadou Sarum T britských The Chord Cable Company. Srovnávali jsme s Evoke 30 a Evoke 20, ale také doposud neuvedenými Confidence 50.
Basový rozsah byl více než dostatečný, aby pojal celý kontrabas Avishai Cohena v "Nu Nu" ("Continuo" | 2006 | Razdaz | RD 4603) - dokonce bylo cítit, že Evoke 50 si tak v klidu brouknou i tu nejhlubší notu, aniž by se dotkly dna svých možností. Je to vlastně neuvěřitelné, vezmeme-li v potaz ještě pořád skladnou konstituci reprosoustav. Navíc to není suchý nebo tvrdý bas, jaký jste mohli často zaslechnout v minulých generacích Dynaudio reproduktorů - naopak není sice ani tady hřmotný nebo nějak rozmáchlý, stále zůstává hlavně autoritativní a pevný, ale má v sobě i takovou klidnou, houpající se, pružnou kvalitu, která i přes nepřebujelé proporce a jen pocitově mírně naddimenzovaný objem dává pocit, že basů je právě tolik, kolik jich má být. Evoke 50 také dokázaly předat ten dojem dřevité bohatosti korpusu velkého nástroje, cítíte takový ten muskulaturní zvuk a jednotlivé tóny jsou i ve svižných pasážích pečlivě oddělené - tohle je bas z opravdu high-endového světa.
Pokud na sebe něco váže pozornost, je to u Evoke 50 střední pásmo, ačkoliv ani tady to nečiní nějakou tvrdostí či přílišnou technickou brilantností, naopak zůstává příjemně "lidské". Zpěváci z The Singers Unlimited ve své verzi "Sweet Georgia Brown" ("Masterpieces" | 1994 | MPS | 523 521-2) bývají na většině běžných sestav spíše těžce oddělitelnou skupinou a jen opravdový high-end jejich vokály přesvědčivě oddělí - Evoke 50 nabídly solidní pocit, že je tu více zpěváků, je tu už skvělá celková transparentnost a jasnost, zvuk soustředěný, velmi pevný a přitom tak nějak samozřejmě s přehledem prezentovaný, takže nepůsobí technicky. Je to velmi kultivovaný, velmi civilizovaný přednes, za vokály se skrývá tělo, artikulace byla skvělá a prostě už tu není ani stopy po čemkoliv, co by vám bránilo plně vstřebat hudební zážitek.
Cinkot Burtonova vibrafonu v "Children´s Song", skladbě z desky "Crystal Silence" (2009 | ECM | 176 8057), nahrané s Chickem Coreou, má někdy tendence znít nakřápnutě a jakékoliv zkreslení na výškách ústí v nepříjemnost, přehnané zakulacování zase v nudu, protože schází ten lehounký, jemný a dlouhý dozvuk. Evoke 50 i tady umně kombinují celkovou jasnost a otevřenost a jistým druhem lehkosti a uvolněnosti. Zvuk vibrafonu se nikam neřítí, netlačí se kupředu, naopak zůstává hlavně jemný a klidný a má až trochu pohádkově hezký zvuk, s dozvukem jasným, ale ne břitkým. Celkově prostě cítíte, že v řadě Evoke se trochu zjemnil a odlehčil často až technický zvuk Dynaudio.
Pusťte si elektronickou "Eden" od Stéphana Pompaugnaca ("Hotel Costes" | 2008 | Pschent | WAG 384) a zjistíte, že Evoke 50 umí šlápnout do rytmu - jejich plnorozsahovost pěkně dýchá, nebojí se zabručet pěkně odspodu, pulsuje pevně a konkrétně, ale opět s pocitem, že se hudba necpe nikam kupředu, má to nadhled a rezervu, takže reprodukce působí příjemně dospělým dojmem. Ani o energii a důraznost není nouze, ač pocitově je tu hlavně klid, respektive možná přesněji pocit nenucenosti. V dynamické pasáži si ale Evoke 50 prostě už umí říct svoje a to plně adekvátně své cenové hladině.
Zejména kvalita středotónového měniče, ale i celková nevtíravá a samozřejmá vyrovnanost přispívá k pocitu výtečné, nebývalé informativnosti přednesu Evoke 50 - v dané kategorii zaslouží opravdu velký respekt. "Feeling Yourself Disintegrate" od The Bad Plus ("For All I Care" | 2008 | Emarcy | 0602517821644) byla příkladně přirozená a organicky celistvá a přesto jasně rozdělená na jednotlivé nástrojové linky, před nimiž byl posazený zpěv. Je to detailnost působivě samozřejmá, neukřičená, nenaléhavá a přesto slyšíte už velmi jasně linku činelu, každé pěkně konturované brouknutí kontrabasu a vůbec všechno pohromadě a přitom jasně a zřetelně. Je to velmi důstojné a možná až překvapivé rozlišení pro tuto cenovou třídu a za valnou většinou dojmu stojí skutečně excelentní středotónový měnič.
Hudební scénu v "Ruby, My Dear" Thelonia Monka a Johna Coltranea ("Monk with Coltrane" | 2010 | OJC Remasters | 0888072319899) zvládly Evoke 50 udržet propojenou i přes poměrně dost velký rozestup i odstup, hudba se odehrávala za jejich ozvučnicemi s již citelným vjemem hloubky a proporcemi nástrojů, které byly realisticky velké. Zvuk byl otevřený a velmi, velmi přehledný, je tu velmi solidní vjem přesnosti a konkrétnosti.
Co se nám líbilo nejvíc, to byla schopnost sloupků hrát tak jaksi celistvě a pohodově, s nadhledem a uvolněností a přesto obsáhnout hodně - hodně detailů, hodně energie, hodně zážitku. I na hraně znějící, trochu divoce syrový zpěv Aurory v "Murder Song (5, 4, 3, 2, 1)" ("All My Deamons Greeting Me as a Friend" | 2016 | Decca | 0602547370778) byl poslouchatelný a ukázněný, byť jasně dal při vyšší hlasitosti najevo právě tu onu říznost a syrovost. Není to ale zvuk nekompromisní, není tvrdý a jasnosti a zřetelnosti nedosahuje přes techničnost, není to prostě klasický styl reprodukce Dynaudio a přitom je velmi informativní, jak je u firmy zvykem.
Sloupky Evoke 50 jako králové nové série zaslouží pochvalu - jednak nabízí seversky svěže čistou estetiku, zpracování hodné stotisícové třídy, technické parametry z kategorie opravdového high-endu a co víc, dokonce i zvuk, který si razítko skutečného high-endu zaslouží se vším všudy. Hluboký, plný bas, jasné a jemné výšky, to všechno slouží Evoke 50 ke cti, ale jsou to parádně detailní, čisté, otevřené a přirozeně nenásilné středy, které táhnou Evoke 50 tam, kde jsou. Navíc ačkoliv mají Evoke 50 úctu k tradičním firemním hodnotám, nenese stopy tvrdosti, techničnosti nebo přílišné nekompromisnosti - snad jediné, nač si musíte dát pozor, je dostatečně (nad)dimenzovaná elektronika, s jakou je spojíte. Poté už jim není za dané peníze v reálném světě při dané ceně mnoho co vyčíst.
MĚŘENÍ - FREKVENČNÍ ODEZVA + IMPEDANCE
Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 70 metrů čtverečních, standardním zatlumením (koberce, závěsy, několik akustických panelů a difúzní strop,...), byť bez rozsáhlých akustických úprav.
Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny na pevném soklu cca půl metru nad zemí (v případě regálových modelů samozřejmě na stojanech) a co nejdále od stěn to bylo možné.
Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se reprosoustavy chovaly v konkrétních akustických podmínkách.
Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)
Na naměřené křivce frekvenční odezvy se projevuje nezatlumenost místnosti a relativní blízkost jak zadní stěny, tak rohu a to zejména na propadu na 50 Hz, ale i na zdůraznění mezi 60 a 130 Hz. Je působivé, že Evoke 50 začínají hrát i při rozumných rozměrech někde těsně pod 30 Hz, od 150 Hz výše pak je odezva v reálném světě výtečně lineární. Zvláště střední pásmo je přímo ukázkové. Je vidět lehký pokles energie výšek nad metou 15 kHz, ale nijak dramatický. Ani pod úhlem 30° se charakteristika příliš nemění, jen nad úrovní 10 kHz trochu ubude energie. V reálném světě ale s hudebním signálem budou Evoke 50 plnohodnotné mezi 30 a 20 000 Hz s mírně silnějším pásmem 50 - 130 Hz, což je ideál pro větší místnosti nebo toho, kdo má rád hutnější zvuk.
Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)
Křivka impedance naznačuje naladění bassreflexu kolem 47 Hz, pozornost přitahuje ale hlavně pokles impedance až ke 3 ohmům v oblasti mezi 80 a 300 Hz. Impedance je ale prostá nespojitostí nebo prudkých změn, z čehož lze dovozovat, že tu není nežádoucí stojaté vlnění nebo potenciálně zkreslující rezonance kabinetů. Elektrická fáze pak také není nijak jednoduchá a Evoke 50 budou pro zesilovače už středně těžkým oříškem k rozlousknutí. Zejména velký a velmi náročný výkyv fáze do negativních hodnot mezi 60 a 70 Hz je na pováženou, ale ani peak do plusových hodnot na 1 200 Hz není malý. Celkově budete skutečně potřebovat velmi stabilní a pevný zesilovač, který bude schopný dodat dost proudu.
KLADY
+ příjemně uvolněný zvuk
+ solidní frekvenční rozsah i směrem do basů
+ výtečně čisté a prokreslené středy
+ velmi pěkně detailní přednes, opět hlavně díky středům
+ nemají sklony k techničnosti
ZÁPORY
- pro pravověrné milovníky Dynaudio zvuku možná málo "břitké" podání
Recenze převzata z portálu Hi-FI Voice, autor Daniel Březina 