Britskou značku, založenou na jižním pobřeží Anglie před více než 50 lety Johnem Bowersem a Royem Wilkinsem asi není nutno představovat – málokteré jméno přeteklo ze světa hi-fi do „reálného světa“ tak moc, jako právě B&W. A téměř žádná jiná firma v oboru také nemá tak velké, tak vybavené a tak výkonné vývojové centru, jako právě Bowers. Je to poznat s každou další generací jejich reprosoustav, které jsou čím dál plnější až neobvykle propracovaných technických řešení a materiálů.
Týká se to i právě uvedené série 700 S3, která se propaguje velmi odvážným sloganem „Studiový zvuk přichází domů“ – jakkoliv se výrobky B&W skutečně objevují i v nahrávacích studiích v čele se slovutným londýnským Abbey Road. Nové sedmistovky přebírají mnohé technické prvky z nejmodernější inkarnace vlajkové lodi 800 D4.
Vrcholným modelem je sloupek 702 S3, jehož přední strana je posázena solidní řádkou měničů a jemuž nemůže chybět ani „korunka“ v podobě odděleného výškového reproduktoru, jakési to poznávací znamení výše postavených firemních produktů.
Oproti minulým generacím 702 S3 povyrostly na celých 113,8 cm, nemůže za to až tak zvýšení přísně přímočarých ozvučnic, jako odsazení od podlahy čtveřicí nožek, zapuštěných do bytelné základny. Toto řešení je zvoleno proto, že směrem do této mezery dýchá svou energii bassreflex, pochopitelně s aplikovanou technologií „důlků“ Flowport. Reprosoustavy jsou pak i relativně hlubší (35,4 cm má samotná ozvučnice, na 41 cm to natáhne základna), zato zůstávají vcelku útlé s šířkou 19,2 cm (ovšem základna to roztáhne na 29 cm). Váží pak poctivých 33,5 kg.
Kabinety z MDF profilů s velmi výrazným vnitřním zpevněním systémem příček jsou vizuálně poměrně strohé, moderně minimalistické a sází na technicistní prvky jako jsou kovové okrasné rámečky reproduktorů a další drobné detaily. I když je fakt, že v elegantní přírodní dýze mocha se jejich vzhled pocitově „prohřeje“…
Co je o hodně hezčí, to jsou bezpochyby reproterminály – i když jde v praxi jen o detail, posunula se sem estetika a materiály z vyšší modelové série a najednou máte pocit výraznější hodnoty.
Jak už bylo řečeno, nejvyšší část spektra vyzařuje oddělený vysokotónový reproduktor v nezaměnitelné vlastní ozvučnici. Ta je vyfrézována z jediného ingotu hliníku a je větší a delší než kdy dřív – dává to větší prostor pro tlumení a odbourávání nežádoucích zadních odrazů. Navíc je celý tento blok přichycený na dvou pružných bodech, takže do něj přechází jen minimum vibrací z hlavního kabinetu. Pracuje tu 2,5 cm uhlíková kopulka. Přestože se používá firemní know-how, je celý tweeter navržen od základu pro řadu 700 S3 a nesdílí žádné komponenty s jinými sériemi. B&W se chlubí vysoko posazenou rezonanční frekvencí na kmitočtu 47 kHz.
Středům je vyhrazena stříbrná kónická membrána s průměrem 15 cm, využívající technologie FST a mající tak neviditelný závěs. Přestože nemá reproduktor vlastní oddělenou ozvučnici, je také v klenuté čelní desce (což je mimochodem novinka této řady, určená pro snížení difrakcí) zasazen tak, že je oddělen pružnými a energii pohlcujícími prvky. Stříbrná barva značí použití tkaného materiálu Continuum, který si společnost sama vyvinula jako náhradu za žlutý kevlar, na nějž dlouhá léta sázela. Continuum je lehčí a přesto pevnější. Aby technologií nebylo málo, využívá se tu místo klasického látkového pavouka kroužek biomimetického závěsu, který díky mizivé ploše čtyř nosných vláken neodráží na rozdíl od látky téměř žádnou energii zpět k membráně a výsledkem má být nižší zkreslení.
Trojice basových membrán pak vypadá velmi klasicky – velká vlnka měkkého závěsu, velká středová prachovka a klasický kónus. I tady se však aplikuje know-how z vyšší řady a to konkrétně v použití membrán s profilem Aerofoil. Ty v řezu připomínají křídlo a proměnlivá tloušťka slouží ke zpevnění v kritických místech při zachování co nejnižší hmotnosti. Reproduktor má průměr 16,5 cm.
702 S3 mají udávaný frekvenční rozsah 46 – 28 000 Hz (+/- 3 dB), bez tolerančního pásma je to dokonce 28 – 33 000 Hz. Charakteristická citlivost je mírně vyšších 90 dB / 2,83 V / m, i když jmenovitou impedanci 8 ohm je třeba brát s rezervou, neb sám výrobce deklaruje pokles až k 3,1 ohmu.
702 S3 jsme poslouchali v dobře tlumené a vybavené místnosti dovozce, kde se hrálo na systému McIntosh – přehrávači MCD600, předzesilovači C52 a monoblocích MC3500 MKII. Propojeno bylo kabeláží InAkustik z nejvyšších pater, vybavených technologií AIR a porovnávalo se jak se všemi ostatní modely nové řady 700 S3, tak s řadou 800 D4 a hlavně s modely z minulé generace sedmistovek.
Basová linka ve „Fine and Mellow“ od Billie Holiday (Eva Svobodová & Luboš Andršt Acoustic Set | „Kaleidoskop“ | 2022 | Audio Video Show Praha | AVS2022) byla výrazná, 702 S3 mají pěknou dávku objemu a hloubka už působí bez výraznějších kompromisů. Je ale fakt, že zvuk nepůsobí tak hutným dojmem jako u minulé generace, je zato výrazně rychlejší, lépe artikulovaný a ohraničený. Způsob, jakým každopádně 702 S3 předávají drnknutí strun kontrabasu je napjatý a silný, má sílu a bezprostřednost.
Margitův hlas v „Dalla sua pace“ z Dona Giovanniho („Kaleidoskop“ | 2022 | Audio Video Show Praha | AVS2022) zněl v otevřeném a intenzivním, velmi živě podaném středním pásmu s kombinací klidného, dospělého nadhledu a živé energie. Oproti minulé generaci je to živější a přitom méně náročné na vnímání, což naznačuje vysokou čistotu a přesnost. Je tu spousta vzduchu a velmi pěkně plasticky vytvarovaný hlas s tělem, ale ne s nějak výraznou hutností, je tu mnohem větší preference organizovanosti, pevnosti kontur a čistoty, než snahy o nějakou efektnější plnokrevnost.
Činelů v živáku „Morgan“ od Laca Decziho („Kaleidoskop“ | 2022 | Audio Video Show Praha | AVS2022) je už v samotném záznamu hodně, 702 S3 jim dodají ještě kus expresivnosti navrch, kov je velmi jasný a živý, zároveň ovšem také konkrétní. Je to zvuk čistý jako sklo, navzdory mírné subjektivní dominantnosti ale není v žádné běžně používané hlasitosti nijak otravný či únavný, neutahá vám uši ani při delším poslechu. Uhlíkové membrány jsou výtečné, zároveň ovšem se svým vysokým rozlišením vcelku přímočaře odhalují třeba i frekvenční disbalanci nahrávek nebo cinkavé ladění komponentů.
Jakožto královský model nové řady 700 mají 702 S3 – chce se říci samozřejmě – nejlepší pocit „hmoty“ a dynamické rezervy, což bylo znát na tělese Pražské filharmonie a Kühnova sboru v Tomáškově „Agnus Dei“ z „Requiem in C minor“ („Kaleidoskop“ | 2022 | Audio Video Show Praha | AVS2022). Nástroje už mají nejen pevné a konkrétní kontury, ale také „maso“ a váhu, jakkoliv oproti minulé generaci je tu cítit větší akcent na disciplínu a napjatou sílu – ostatně to jde v zásadě směrem slibovaném v mottu řady „Studiový zvuk se vrací domů“. Líbilo se nám, jak je netrápila vůbec žádná nastavená hlasitost – dobře a konkrétně zůstávají hrát i potichu, zatímco se dokážou rozmáchnout a trochu rozvášnit i při vysokých úrovních, aniž by v nich jakkoliv ztrácely jistotu a samozřejmost.
Rozlišení je u nové řady obecně vynikající, 702 S3 pak dokážou odhalit spousty nuancí, aniž by je nějak nutkavě protlačovaly. Kytara Ivana Koreného v „Elias“ („Kaleidoskop“ | 2022 | Audio Video Show Praha | AVS2022) byla propracovaná, prezentovaná jako na dlani. Struny jsou napjaté, s famózními texturami, za nimi vnímáte rezonující vřelost dřevěného těla a celé je to v realistických proporcích, takže kytara působí skutečně přesvědčivě. Přednes je lehoučký, spojitý a velmi příjemně netechnický.
V čem nová generace vystupuje celkem zřetelně nad svými předchůdci je podání prostoru – snad to souvisí s čistotou a živostí středo-výškového pásma, snad s něčím jiným, ale scéna ve Vivaldiho „The Four Seasons – Concerto No. 2 in G minor“ („Kaleidoskop“ | 2022 | Audio Video Show Praha | AVS2022) byla skutečně štědrá. Jednak stále zcela mimo reprosoustavy, jednak měla hloubku a šířku s krásnou lokalizací jednotlivých nástrojů, takže máte kýžený trojdimenzionální efekt. Je to stereofonie tak, jak byste ji chtěli mít a zvuk má nadstandardní měřítko, takže se dobře čte.
702 S3 jsou výtečně „průhledné“, proto z nich s až křišťálovou čistotou vytéká piano Jana Hřivnáče, ale vlastně i činely Karla Turnovského v „Romantic piano – Foxtrot“ („Kaleidoskop“ | 2022 | Audio Video Show Praha | AVS2022). Výsledný dojem je nicméně stále spíše studiový monitoring, víc než „live“ zážitek z jazzového klubu – není to ale špatně, reprodukce nemá studený technicistní odstup, naopak svou přesnost, přímost a jasnost přetavuje v dojem autentické bezprostřednosti. Z celé série – vcelku podle očekávání – působí 702 S3 nejpřirozeněji, skládá se v nich nejkomplexnější hudební obraz.
702 S3 mají možná oproti předchozí iteraci o 20% vyšší cenovku (což je ovšem logické s ohledem na ekonomický vývoj ve světě a je to poplatné pro v zásadě všechny firmy v i mimo obor), ale působí mnohem „aktuálnější“. Jednak tím, že jejich design více odpovídá dnešnímu vnímání, jednak ale i tím, že hrají přítomněji, jasněji a hlavně také výrazně přesněji, takže jejich zvuk je stejně příjemný při nízkých i vysokých hlasitostech. Jsou také velmi transparentní, čímž jejich styl můžete do velké míry tvarovat připojenou elektronikou, zároveň ale uslyšíte víc kladných i záporných vlastností nahrávek i své elektroniky. Všeobecně ale nabízí Bowers & Wilkins 702 S3 velmi upřímný a přitom klidně, kultivovaně podaný hudební obraz v šik moderním designu a jejich přednes v dobré sestavě patří na špičku pelotonu dané cenové hladiny.
Měření
Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 35 metrů čtverečních se zakázkovou akustikou s panely Vicoustic.
Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií. Měří se v referenční ose při průměrné úrovni akustického tlaku 80 dB / 1 m.
Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se reprosoustavy chovaly v konkrétních akustických podmínkách.
Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)
Jak se zdá, oproti minulé generaci mají nové 702 S3 citelně vyrovnanější frekvenční odezvu s méně „křiklavými“ výškami. Nabízí využitelnou energii od cca 30 Hz (byly měřeny hodně daleko od stěn) a je vidět, že mezi 80 a 90 Hz mají energii trochu přidanou pro zdůraznění „hezké plnosti“. Mírná vanička mezi 2 – 3 kHz by nemusela být až tak produktem tlumené místnosti (jakkoliv je to možné), jako spíš záměrným řešením pro potlačení rizika vzniku ostrosti a agresivity třeba u méně povedených nahrávek. Všeobecně pak 702 S3 nemají úplně studiově precizně vyrovnanou frekvenční odezvu, ale je znát, že jsou laděné „do roviny“.
Frekvenční odezva – v ose (červená) a vertikálně pod úhlem 30° pod osou (žlutá) a 30° nad osou tweeteru (zelená)
Frekvenční odezva – jednotlivé měniče a bassreflex v blízkém poli
Frekvenční odezva na poslechovém místě (FFT) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)
Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)
Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) – celý pár
Celkové harmonické zkreslení (zelená linka)
Pokud se Bowers & Wilkins chlubí velmi nízkým zkreslením, je jim nutno přiznat to jako fakt – v celém rozsahu dosahují 702 S3 velmi nízkých hodnot a hlavně zůstává homogenní napříč rozsahem.
Zkreslení 2. (žlutá) a 3. (oranžová) harmonickou
Waterfall
Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru
Step response @ 1 m v ose tweeteru
Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)
Impedance ukazuje poměrně široké sedlo mezi prvními peaky, ladící frekvenci lze tak volně odhadnout někde mezi 20 a 30 Hz. Jak už bylo řečeno, osmiohmová impedance je spíše přáním, realita je poloviční - propady i pod tuto hodnotu nejsou úplně zřídkavé a proto bude dobré pořídit pevný zesilovač. To ostatně i proto, že ani elektrická fáze se nebojí vybočit z „nenáročných“ hodnot, jakkoliv nutno říci, že ani jedna veličina není extrémní. Na celé křivce je pak vidět jen velmi nepatrný záchvěv rezonance kolem 280 Hz a to s velikostí, která nemá šanci jakkoliv ovlivnit reprodukci.
CSD z výstupu akcelerometru v polovině výšky bočního panelu @ 2,83 V
VHODNÁ MÍSTNOST
MALÁ [<-- 20m2] [ × ] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ +/- ] | VELKÁ [--> 40m2] [ ✓]
KLADY
+ velmi pěkné zpracování
+ moderní design
+ čistota a transparentnost
+ rychlý, velmi kontrolovaný zvuk
+ výbušnost a napjatost
+ velmi dobrá transparentnost
ZÁPORY
- výšky mohou být až příliš výrazné, pokud je spojíte s cinkavou elektronikou
Převzato z portálu Hi-Fi Voice, autor Daniel Březina
