Řada 600 od anglických Bowers&Wilkins je stálicí na nebi ještě rozumně dostupných hi-fi reprosoustav a to již hodně dlouho. V poslední generaci se pak nabídka sice značně zjednodušila (konkrétně na dva regálové a jeden sloupový model), jinak je to ale stále ten klasický, typický britský výrobce, který od místnůstky Johna Bowerse v zadní části obchodu Roye Wilkinse ušel za ten čas od roku 1965 dlouhou, předlouhou cestu k dominantní světové značce.
Přímo veprostřed série 600 se nachází kompaktní regálový model 606 - ozvučnice z MDF panelů jsou čistě pravoúhlé, čistější a modernější než v generaci předchozí, v matné černé i bílé úpravě vypadají šik a s váhou 6,9 kg nabízí velmi slušné zpracování, které patří v dané kategorii k velkému nadprůměru. Není to okázalý luxus, ale nenarazíte ani na sebemenší detail, který by působil zanedbaně či nepromyšleně. Navíc jsou díky své čistotě 606 i se svou výškou 34,5 cm, šířkou 19 cm a hloubkou 32,4 cm snadno začlenitelné do jakéhokoliv interiéru.
Čistotu designu podtrhuje zasazení obou měničů do čelní desky bez viditelných šroubů, ale třeba i celkové ladění barevnosti "do chladna" díky přeměně typické žluté středobasové membrány na stříbřitou díky změně technologie. Vysokotónový reproduktor je pak překrytý relativně řídkou vypouklou mřížkou.
Zadní stěna je osazena spojitým plastikovým prvkem, který sdružuje výdech bassreflexu s typickým důlkováním systému Flowport, zklidňujícího proudění vzduchu, s běžnou vaničkou s dvěma páry reproterminálů.
O nejvyšší frekvence pečuje kopulka o průměru 2,5 cm, membrána je hliníková a reproduktor má vzadu variaci na téma "Nautilus trubice", tedy ubíhající a ztenčující se trubičku s vnitřním tlumením, v němž se odbourává nežádoucí energie ze zadní strany membrány.
Středům a basům je určen kónus o vcelku tradičním průměru 16,5 cm, který je z relativně nového materiálu Continuum - tato vlákna nabízí lepší parametry než kevlar a vývoj trval firemně mnoho a mnoho let, načež ještě dalších pár trvalo, než si materiál našel cestu z vrcholných modelů směrem dolů k "mainstreamu".
Výrobce udává u dvoupásmového systému frekvenční rozsah 52 - 28 000 Hz (+/- 3 dB), přidává k tomu citlivost 88 dB / 2,83 V / m a impedanci 8 ohm, ačkoliv přiznávaný propad sahá až na 3,7 ohmu.
Bowers&Wilkins 606 jsme poslouchali v akusticky precizně doladěných prostorách dovozce, kde jsme je primárně krmili sestavou Denon - PMA-800NE, DCD-800NE a DNP-800NE, nicméně zkoušeli jsme také gramofon DP-450USB stejného výrobce nebo Rotel RA-1592 či McIntosh MCD600, C52 a MC1.25KW jako takovou poněkud předimenzovanou sestavu. Ve všech případech jsme ale měli k dispozici kompletní kabeláž InAkustik. Porovnávali jsme s Bowers&Wilkins 603603 nebo 800 D3, ale také s Polk Audio Signature S60e, S55e nebo S20e.
Od poměrně kompaktních ozvučnic tak nějak ani navzdory relativně odvážným specifikacím nečekáte hluboký a mručivý bas - určitě ne daleko od stěn, jak jsme je poslouchali my. Ale ukázalo se, že v "Pink Panther Theme" s Plasem Johnsonem ("Test Demo CD Vol. 1" | 2014 | STS Digital | STS-6111134) má citelnou a poměrně odvážnou basovou linku, která sice samozřejmě nerozechvěje základy domů, ale hraje bez stresu, bez napětí, je dobře artikulovaná a na danou kategorii nabízí excelentní přesnost a čistotu hlubokých tónů, byť s váhou poplatnou fyzickým rozměrům.
Skvělou práci pak 606 odvádí ve středním pásmu, třeba na zpěvu Julie Stone v "I´m not yours" ("Groove Into Bits Vol. 2" | 2014 | STS Digital | STS-6111132). I se základními zesilovači se může chlubit čistotou, konkrétností a pevností nad standardy své kategorie. Zejména ona konkrétnost a pevnost jsou na vlastně dostupnou regálovku imponující a celková spořádanost s analytickým nádechem vám otevřou nahrávku pěkně do hloubky. Je to velmi informativní přednes, byť s nádechem technicistnosti. Není to ale detail za každou cenu, je to skutečně výsledek agilních a precizně reagujících reproduktorů.
Cinkotu činelů a perkusí v "The Drum Shop" z disku "The Absolute Sound Reference Vol. 2" (2016 | STS Digital | STS-6111152) byl pak poněkud zdůrazněný, energií dominující celé skladbě a je znát, že nové vysokotónové měniče dostávají opravdu hodně prostoru. Na druhou stranu je každé cinknutí jasné jako sklo a i tady cítíte, že 606 umí být na svou kategorii velmi analytické a třeba velmi dobře vystihnout rozdíly mezi jednotlivými činely co do velikosti a to není v dané třídě úplně běžné. Je ale fakt, že stejně zdůrazněné budou případné problematické pasáže a ostré výšky.
Na poměrně středně velkých a vlastně dostupných regálovek si 606 důstojně poradily i s dynamickými špičkami v Coplandově "Gun Battle" ("Dynamic Experience Classics" | 2014 | STS DIgital | STS-6111139). Lehký středobas umí dát solidní ránu a reaguje rychle a přesně v prakticky jakékoliv kombinaci - překvapivě dobře na danou cenovou hladinu. Spíše než objem a hřmotnost tu najdete rychlost a konkrétnost, ale to je koneckonců ten správný hi-fi přístup.
Také v detailech je posun oproti minulé generaci působivý - i to má co do činění s výrazně přesnějšími reakcemi středobsu a tak třeba v "Don´t cry it´s only rhythm" od Grace Jones ("Extended Dynamic Experience 1" | 2015 | STS Digital | STS-6111143) oceníte díky na danou třídu skvělé transparentnosti i drobné detaily a krátké zášlehy syntetických zvuků včetně tenounkého cinknutí, které se ale neztrácí ani pod celkovým závalem elektronického prskání. Reprodukci velmi dobře charakterizují slova jako pevnost a organizovanost, navíc to není detail za každou cenu, není to tlačení na pilu, ale přirozeně působící schopnost prostě stíhat rozlišit i drobné nuance.
Ani ve velkém prostoru a relativně daleko od sebe i od poslechového místa se 606 neztratily - myšleno z pohledu rekonstrukce prostoru hudební scény. V "Thus saith my Cloris brite" v podání Renaissance Ensemble ("The Absolute Sound Reference Vol. 3" | 2017 | STS Digital | STS-6111164) zůstala reprodukce spojitá, hudba nebyla svázaná v ozvučnicích, ale roztáhla se pěkně po prostoru poslechové místnosti a vlastně všechno fungovalo velmi dobře - reprodukce byla vzdušná, pocit lokalizace opět v kontextu dané třídy vzorový a celkově prostě máte pocit, že před vámi je načrtnutá přehledná hudební scéna s jasným pravolevým ukotvením i náznakem hloubky, tak jak to má být.
Nejdůležitější ale v konečném součtu je to, jak snadno vám 606 zahrají, jak nenuceně (tedy spíše jak málo nuceně v kontextu dané třídy) zahrají i vrstevnatou "Vuolgge Mu Milende Bassivarrái" od Mari Boine ("Extended Dynamic Experience 2" | 2015 | STS Digital | STS-6111149) se solidní jistotou a ukázněností. Můžete hrát i opravdu, opravdu nahlas a 606 to nevyvede z míry, přičemž ale i v relativně tiché reprodukci jejich zvuk zůstává čitelným. Není to muzikální zvuk, reprodukce by se patrně dala popsat jako jaksi "neutrální", přeci jen techničtěji zaměřená, ale na druhou stranu velmi nenásilně konzumovatelná, neúnavná a příjemná.
Jméno Bowers&Wilkins vytváří už samo o sobě poměrně vysoká očekávání, nicméně jak ukazuje i nový model 606, jsou to očekávání odpovídající - protože kdo jiný než takhle velká firma může nabídnout tak technologicky dotažený produkt, jako jsou nové 606? Transparentnost a přesnost středobasového měniče si zaslouží uznalé pokývnutí a snad jediné, nač je třeba si u těchto regálovek dát pozor, je z řetězu poněkud utržená energie nejvyššího pásma, díky které se dozvíte o každé slabině svého řetězce nebo nahrávky. Pokud nicméně hledáte solidní jistotu, všestrannost, energii, detail a za dané peníze excelentně živou reprodukci, pak byste B&W 606 měli zařadit na svůj seznam modelů k poslechu.
MĚŘENÍ - FREKVENČNÍ ODEZVA + IMPEDANCE + WATERFALL
Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 50 metrů čtverečních, standardním zatlumením (koberce, velké plochy sedaček, rozlehlá knihovna, podhled vyplněný vatou, záclony a těžké závěsy,...), byť bez rozsáhlých akustických úprav.
Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny na pevném soklu cca půl metru nad zemí (v případě regálových modelů samozřejmě na stojanech) a co nejdále od stěn to bylo možné.
Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se reprosoustavy chovaly v konkrétních akustických podmínkách.
Frekvenční odezva - v ose
Malé 606 jsou překvapivě a vlastně až famózně lineární od cca 100 do 4 000 Hz, tedy v nejkritičtějším rozsahu, s jen drobounkým propadem pak sahají až k 60 Hz, tedy vlastně skoro tam, kam výrobce specifikuje. Relativně pozvolný pokles energie u basů bude znamenat, že 606budou v pozici u zdi mít poměrně bohatý basový základ. Co je ale hodně atypické, to je mírný propad energie na 5 kHz, který by nebyl nic problematického, nebýt následného obrovského nárůstu energie se špičkou na cca 12 kHz. Výšky jsou jinými slovy mocně zdůrazněné.
Impedance naznačuje svým sedlem naladění bassreflexu na cca 45 Hz, jinak se ale povětšinou drží nad hranicí 5 ohm, přiznávaný propad nastává až u úplně nejvyšších frekvencí nad 10 kHz, kde už je ale energie nízká a tudíž by to nemělo být nic problematického. Elektrická fáze se vyklání směrem do záporných hodnot relativně výrazně a zejména propad na 90 Hz, ale i ten v oblasti 3 000 Hz budou relativně náročnějšími místy pro elektroniku, s níž se v této cenové hladině počítá. Na 800 Hz je vidět maličká záchvěv, prozrazující nějakou nepatrnou rezonanci skříně. Vzhledem k nevýraznosti ale nebude zdrojem žádného zkreslení či zabarvení.
KLADY
+ pěkný design
+ zřetelně dospělejší charakteristika oproti minulé generaci
+ i z menších ozvučnic se dočkáte nějakého toho basu
+ důstojně se rozehrají prakticky s čímkoliv
ZÁPORY
- poněkud zdůrazněné nejvyšší kmitočty
Recenze převzata z portálu Hi-FI Voice, autor Daniel Březina 